můj volný čas

Můj volný čas. Někdy se ptám, zda mám vůbec nějaký volný čas. Dnešní svět protkaný moderními technologiemi nás ve své podstatě trvale připoutává k naší práci. Notebook, mobilní internet a mobilní telefon, to je vlastně naše mobilní kancelář, kterou si vozíme neustále sebou a bez niž si svůj život už ani nedovedeme představit. Naši spolupracovníci, studenti a obchodní partneři si zvykli na to, že tak jsme nepřetržitě k zastižení. Telefonát v devět večer či urgentní email od studenta před půlnocí již není nic, nad čím bychom se pozastavovali. Na rozdíl od našich rodičů a prarodičů jsem tak de facto permanentně v práci. Máme tedy vůbec nějaký volný čas? Nacházíme prostor proto, abychom relaxovali a zregenerovali svůj organismus? Jsou chvíle, kdy mám pocit, že tomu tak není, a to je špatně.

Proto se snažím si svůj volný čas užívat. A když užívat, tak především se svou rodinou. Rodinné výlety, divadlo, kino, koncerty, aktivní či pasivní sportovní vyžití…

NA CESTÁCH

S rodinou jsem již procestoval téměř celou Českou republiku, a to proto, abych svým synům ukázal krásy naší malé země uprostřed Evropy. Nepatřím k těm, kteří si každé léto nabalí auto konzervami, trvanlivými salámy a basou českého piva a vyrazí si „užívat“ k Jadranu. Mám raději aktivně prožitou dovolenou. Hory, hrady, zámky, zoologické a botanické zahrady. To jsou pravidelné cíle našich letních dovolených. A je to paráda. Když poznáte krásy Beskyd, Jeseníků, Krkonoš, Šumavy či Vysočiny, zdoláte Lysou Horu, Praděd či Sněžku, tak se sice na konci takto prožité dovolené sice cítíte fyzicky dokonale vyčerpaní, ale zpravidla duševně obrození, což je v mém povolání ideální forma relaxace. Díky svým cestám po Česku jsme s rodinou objevili spoustu krásných míst, ale jedno jsme si opravdu zamilovali. Tím naším oblíbeným místem je Lednicko-valtický areál. Úžasný kus země s úžasnými lidmi, který nám doslova učaroval.

ZA KULTUROU

Poznávat krásy Česka i světa můžu pouze v době své dovolené. V průběhu pracovního týdne se tak snažím svůj volný čas věnovat kultuře. Divadlo, film, hudba i literatura to jsou věci, které vyplňují můj volný čas. S manželkou jsme si oblíbili představení Národního divadla moravskoslezského. V případě filmů a literatury pak nejraději utíkám do světa fantasy a „sájens fikšn“. Mezi své oblíbené autory počítám Terryho Pratchetta, Johna R. R. Tolkiena, George R. R. Martina, Sergeje Lukjaněnka, Pavla Renčína, Vladimíra Šlechtu, Jaroslava Mosteckého či Josefa Pecinovského. A vlastně celou řadu dalších, zejména českých autorů. No, a když zde máme téma kultura, pak nesmíme také zapomenout na hudbu. Zde je mé spektrum opravdu široké a s přibývajícím věkem i poněkud proměnlivé. I když je pravdou, že i v této oblasti zůstávají stálice, jakými jsou Jarek Nohavica, s nímž si v soukromí pobrukuju už od roku 1985, či Mňága a Žďorp, která je pro mne takovou mírně osudovou kapelou. No a dále? V současnosti Vojta Dyk a B-Side Band, Dan Bárta, Xindl X, Jelen a celá řada dalších. A co bych to byl za rodilého Ostraváka, kdybych nebyl pyšný na Colours of Ostrava, na něž se každý rok opravdu těším…